Náhradní plnění

 

 

Úvod - citace zákona

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4%.

 

 

Jak uvedenou povinnost zaměstnavatelé plní?

  1. Zaměstnáváním v pracovním poměru.
  2. Náhradním plněním.
  3. Odvodem finančních prostředků do státního rozpočtu ČR.
  4. Vzájemnou kombinací způsobů uvedených v předchozích bodech

 

 

Co to znamená v praxi?

  1. Zaměstnavatel může zaměstnávat tzv. osoby zdravotně znevýhodněné (dříve se užíval název osoby se změněnou pracovní schopností), dále osoby, které mají přiznaný invalidní důchod v I. nebo II stupni (dříve se většinou jednalo o osoby, které pobírali částečný invalidní důchod) a osoby, které mají přiznaný invalidní důchod III. stupně (dříve se většinou jednalo o osoby, které pobírali plný invalidní důchod) – tyto osoby se též nazývají osobami s TZP (těžším zdravotním postižením) a do přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají 3x.
  2. Náhradní plnění spočívá v odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.
    Výše náhradního plnění = cena (bez DPH) zaplacená za celý rok jednomu dodavateli za dodané výrobky nebo služby nebo za zadané zakázky se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené MPSV. Výsledná částka se rovná počtu osob se zdravotním postižením, které je možno započítat do plnění povinného podílu. Jestliže je tato částka větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením zaměstnávaných dodavatelem v jednotlivých kalendářních čtvrtletích (dodavatel na faktuře nebo formou čestného prohlášení potvrzuje průměrný čtvrtletní přepočtený počet svých zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením), může si zaměstnavatel započítat pouze nejvyšší potvrzený průměrný čtvrtletní přepočtený počet.
  3. Odvod do státního rozpočtu ČR - činí 2,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat.
  4. Jestliže zaměstnavatel kombinoval jednotlivé možnosti plnění povinného podílu, stanoví výši odvodu tak, že od svého povinného podílu odečte průměrný roční přepočtený počet osob se zdravotním postižením, které ve sledovaném roce skutečně zaměstnával a počet osob, které si započítal na základě odebraných výrobků nebo služeb nebo zakázek. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel prostřednictvím úřadu práce do státního rozpočtu nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku.

 

 

Co nabízíme?

Ve spolupráci s partnerskou organizací nabízíme náhradní plnění a to především v těchto oblastech:

  • Vydavatelská činnost, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce.
  • Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů.
  • Zprostředkování obchodu a služeb.
  • Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály.
  • Poradenská a konzultační činost, zpracování odborných studií a posudků.
  • Reklamní činnost, marketing.
  • Fotografické služby, překladatelská a tlumočnická činnost.
  • Další služby a výroba dle dohody.