Cílové skupiny poskytování sociálních služeb

Cílové skupiny poskytování sociálních služeb

 

 

Obecné vymezení cílových skupin

Poskytované sociální služby jsou určeny osobám se zdravotním postižením (tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby) a seniorům.

 

 

Specifikace cílových skupin

Osoby dle obecného vymezení, zařazené do těchto cílových skupin.

Tělesně postižení

Tělesným postižením se má na mysli postižení pohybového aparátu a to horních nebo dolních končetin. Někdy mohou být postižené také jiné části těla.
Tělesné postižení může mít různé formy a příčiny. Postižení rozdělujeme na vrozené vznikající během těhotenství nebo při porodu, např. dětská mozková obrna, nebo získané následkem úrazu nebo nemoci, např. amputace končetiny po nehodě. Na rozdíl od vrozených vad mohou získané vady vzniknout v kterémkoli období života. Některé typy tělesného postižení vznikají v závislosti na věku člověka (artrózy kloubů apod.)
Podle zdravotní klasifikace jsou tělesná postižení rozdělena do několika tříd, spadá sem např. vadné držení těla, vrozené rozštěpy a ortopedické vady páteře, dále amputace a deformace končetiny, degenerativní onemocnění svalstva neboli svalová dystrofie, stavy po úrazech pohybového ústrojí s trvalými následky, dětská mozková obrna, amelie a dysmelie (chybění části končetin při narození) apod.

Mentálně postižení

Osoby s mentálním postižením mají významně sníženou úroveň rozumových schopností projevující se sníženým intelektem, zhoršenou schopností učení, problémy v oblasti paměti, pozornosti, myšlení nebo řeči a poruchami v adaptačním chování. Mentální postižení vzniká v důsledku poškození mozku v raném vývoji. Může k němu dojít v těhotenství, během porodu, nebo po porodu do dvou let věku dítěte Mentální postižení se klasifikuje do šesti kategorií: lehká mentální retardace (IQ 50 – 69), středně těžká mentální retardace (IQ 35 – 49), těžká mentální retardace (IQ 34- 21), hluboká mentální retardace (IQ nižší než 20), jiná mentální retardace (stupeň retardace nelze určit pomocí obvyklých metod nebo je to nesnadné, např. nevidomí, nemluvící apod.), nespecifikovaná mentální retardace (mentální retardace je prokázána, ale není dostatek informací pro to, aby byl jedinec zařazen do jedné z předchozích kategorií).

Duševně postižení

Duševní postižení představuje psychické příznaky nebo abnormální chování vyvolávající akutní nebo chronické postižení. Jde o psychické procesy projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka a ovlivňující jeho vztahy k ostatním lidem. Tyto procesy mohou člověku znesnadňovat fungování ve společnosti, omezovat jeho komunikační schopnosti, sebekontrolu apod. Duševní postižení může být vrozené nebo získané. Duševní postižení jsou kategorizována podle Mezinárodní klasifikace nemocí do několika oddílů. Patří sem např. poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek, schizofrenie, poruchy nálady, neurotické poruchy, demence a další.

Zrakově postižení (smyslové postižení)

Skupina osob se zrakovým postižením zahrnuje osoby s různým typem postižení (např. postižení barvocitu, zrakové ostrosti aj.), s různým stupněm postižení: lehkým (lehká slabozrakost) až těžkým stupněm postižení (praktická nevidomost, nevidomost) a rozdílnou dobou vzniku postižení. Všechny tyto aspekty ovlivňují život a schopnost socializace jednotlivce v kontextu jeho osobnostních vlastností a možností, a dále prostředí, ve kterém žije, apod.

Sluchově postižení (smyslové postižení)

Cílovou skupinou jsou osoby se smyslovým postižením, konkrétně jedinci se sluchovou vadou. Označení sluchově postižení se týká velmi nehomogenní skupiny osob, která je diverzifikována především stupněm a druhem sluchového postižení. Termín zahrnuje tyto základní kategorie osob: neslyšící, nedoslýchaví, ohluchlí. Každá z těchto kategorií představuje různorodou kvalitu, jejíž konkrétní strukturu limitují další faktory, nejčastěji kvalita a kvantita sluchového postižení, věk, kdy k postižení došlo, mentální dispozice jedince a péče, která mu byla věnována a další přidružené postižení. Od toho se odvíjí i odlišnost následné péče a přístupu k jedincům se sluchovou vadou.

Osoby s jiným zdravotním postižením

Jedná se o osoby s dlouhodobým či chronickým onemocněním a zdravotním postižením nejrůznějšího typu: například postižení civilizačními, chronickými či jinými závažnými chorobami (např. kardiovaskulární onemocnění, diabetes, dialýzovaní pacienti, roztroušená skleróza, onkologičtí pacienti a další).

Osoby s kombinovaným postižením

U osob s kombinovaným postižením se vyskytují dvě nebo více druhů postižení současně. Kombinované postižení může nabývat řady podob a stupňů závažnosti. Může se jednat o kombinaci vad tělesných, smyslových a duševních. Kombinované nebo také vícenásobné postižení se projevuje závažnými obtížemi v příjmu informací, bariérami v komunikaci s okolím, sníženou schopností samostatného pohybu a obtížemi v oblasti psychického prožívání. Příčiny vzniku mohou být různé. Postižení může být vrozené vznikající v těhotenství či při porodu nebo získané následkem nemoci nebo úrazu.

Senioři

Vyšší věk s sebou přináší úbytek schopností a sil fyzických i psychických a často je doprovázen výskytem nejrůznějších chorob, často s nulovou možností na zlepšení či vyléčení.

Menu

EU Operační program zaměstnanost
Půjčovna pomůcek


Podporují nás
Děkujeme


Anketa

Navštěvujete naše stránky pravidelně?




Centrum pro zdravotně postižené Karlovarského kraje, o.p.s. - netkatalog.czSociální služby - netkatalog.cz

© Všechna práva vyhrazena 11.12 2017